Promeškané agrotechnické lhůty

Rok 2013 pro nás byl speciální. Uprostřed krásného léta se nám narodila dcera. Vše, co jsme do té doby pro svou společnou budoucnost dělali, najednou dostalo ještě silnější impuls. Naše motivace vyprodukovat si vlastní obživu ještě vzrostla. Přišlo nám, že pro dítě musí být štěstí, když vidí, jak rostliny na zahradě plodí, zvířata se rodí a přibývají. Věříme, že ho to naučí si vážit jídla a v neposlední řadě jej podobný život povede k nesobeckosti. Už teď naše dítko ví, že zvířata se musí každý den krmit a samo přitom aktivně pomáhá či spíše chce pomáhat.

 Se začínajícím jarem jsme na zahradě ještě stíhali

Jak dupou králíci

Český venkov s oblibou řeší lingvistické otázky, které s sebou přináší chov v různých oblastech. Chovatelé jsou nejednou dotazováni, jestli chovají „králiky“ nebo „králici“, jestli mají „králikárnu“ nebo „králičárnu“. Jednoho člověka jsem na otázku, jestli se králíci pěstují nebo chovají, slyšel odpovědět, že on králíky drží. A to jsme jenom u jednoho druhu a neřešíme třeba drůbeží dilemata typu krůty versus moráci. Já se na tomto poli necítím odborníkem, a proto se z podobných polemik radši stahuji.

Takhle nějak vypadá africký kutil v praxi, zde ovšem při výrobě přebalovacího stolku

Začátky chovu aneb krize vegetariánství

Když jsme se poznali, byli jsme oba již nějaký čas vegetariáni. V našem prostředí byl tento přístup ke stravování poměrně rozšířený a studentskými priváty se linula vůně sojáše, čočky, všemožných placiček a takzvaných Buddhových šlehů, což bylo to, co se našlo v lednici a co se na pánvi proměnilo v univerzální sladkou či pikantní omáčku. Výlety pak byly obligátně spojeny s expedičním smažákem, na jehož konzumaci jsme posléze byli takovými odborníky, až to našim žaludkům nemohlo být milé.

Darmožrouti v Shipu od začátku fascinovali Duňu

První sezóna

Přistěhovali jsme se v září 2011. Zahradu jsme posekali a uklidili, s kácením stromů jsme byli opatrní. Zpočátku jsme totiž mysleli, že jsou na odpis skoro všechny. Pokud ne, rostou příliš blízko střech, které by mohly ohrožovat. Na radu souseda jsme ale s kácením posečkali a pořádně se rozhodli, co nám vadí a co na zahradě chceme. Udělali jsme dobře. V dalších letech jsme mohli pročesávat zahradu s větším rozmyslem a rozumem.

Jablka z koženáče, jsou výborná k uskladnění, dnes část z nich skrmujeme