Tento příspěvek nabízí jisté odbočení od dosud
nastíněných témat, jejichž dějištěm byl náš dvůr. Odvádí nás v místě i
čase do doby, která vzala venkovským lidem dřinu, ale též jim odebrala část
jejich hrdosti a dosavadního způsobu života. Představte si v uších budovatelskou píseň Rozkvetlý den, jež začíná slovy Bez chleba nejde jíst a nahlédněte do poloviny 50. let, do
období vrcholné kolektivizace venkova, do časů, které rázně, otázkou je, zda-li
definitivně, poznamenaly tvář české krajiny.
Prostředkem k tomuto exkurzu budiž plakáty, na které
jsem narazil při pořádání různých materiálů v práci. Nemohl jsem odolat a
nepodělit se o některé z klenotů zde. Snad za to nebudu nikde poháněn
k zodpovědnosti.
Plakát ze srpna 1957, spoluautorem je Adolf Born |