Nejsem příliš velkým fanouškem veřejného politizování.
Vzděláním jsem historik a pracoval jsem dva roky v hospodě. Vyslechl jsem
tedy příliš politologicko-historických debat na to, aby mě ještě bavilo nějak
veřejně do diskuze vstupovat nebo se snad dokonce angažovat. Dnes se ale stalo
něco, co snad bylo symbolické a donutilo mě to vrátit se o deset i patnáct let
zpět, do doby, kdy měl člověk potřebu a čas vymezovat se i vůči násilí, které
se nedělo jemu samotnému, do časů aktivismu.
 |
| Free Tibet |
Potřeboval jsem dnes zateplit kotec dvěma samicím, které
budou mít brzy mladé a kromě pytle jsem ve stodole našel také tibetskou vlajku.
Rázem jsem si uvědomil, že je desátého března. Okamžitě se ve mně cosi znovu
nastavilo a vlajka začala zdobit dveře od králíkárny. Ono jaký je to
aktivismus, řeklo by se. Tím se věc stává v okamžiku, kdy tento článek
zveřejňuji. Tibetskou vlajku tak neuvidí jenom můj soused, který si bude asi
ťukat na čelo, ale také všichni čtenáři blogu.
Letos nebyla vyvěšena tibetská vlajka na radnici našeho
okresního města. Naopak přibyla jedna u nás doma. Tibeťanům to mnoho nepřinese,
ale rozhodně neškodí si připomenout bezpráví v Tibetu i jinde na světě.
Bohužel expanzivita je do jisté míry pro některé jednotlivce či skupiny otázkou
sebeurčení. Obyčejný člověk doma krmí králíky nebo jaky a doufá, že právě
s ním si moloch dějin nepohraje.
 |
| Pokoj sedlákům všech náboženství |
Žádné komentáře:
Okomentovat