Reflexe na startu sezóny

Měsíc březen se nachýlil ke konci, ranní mlhy ještě mají tendenci namrzat, ale jinak je jasné, že je další zahrádkářská sezóna za dveřmi. Při té příležitosti se nabízí zhodnotit tu předcházející. Na jaře 2014 jsme se po předcházejícím nepříliš úspěšném roce rozhodli dát do polností se vší vervou.

Vepředu vznikl nový záhon, na zadní zahradě jsme o kousek zvětšili záhon, kterému s nadsázkou říkáme pole. Obojí jsme navíc mohli poprvé řádně pohnojit vlastním králičím hnojem, který není nijak zvlášť agresivní a dá se používat i v ne až tak odleželém stadiu.

Kromě nového záhonu vznikla na jaře na zahradě také chatrč z vrbového proutí

Loňskou sezónu jsme měli pěstitelsky velmi pestrou. Začali jsme už na podzim, kdy se sázel česnek. Dostali jsme namořené stroužky, které jsme zasázeli, dokud nemrzlo na místo někdejšího fóliáku. Pro velký úspěch jsme opět zasadili několik řádků cibule. Tentokrát jsme pěstovali pouze žlutou, červenou buržoustskou jsme po předchozí zkušenosti zavrhli. Pole není tak velké, abychom tam pěstovali něco, co nám moc nešlo. Následně jsme zasadili brambory, a to už nám dodalo klidu.

Na poli se můžete snažit jak chcete, a pak jsou plodiny, které se o sebe postarají samy, stačí je sklidit

Kdo má brambory a cibuli, ten přežije zimu, dalo by se v nadsázce říci. My bychom ji ale asi nepřežili. Pořád sníme svůj sen o soběstačnosti, na druhou stranu jsme si uvědomili, jaké by člověk musel všeho mít lány, aby opravdu se svými výpěstky vystačil na celou sezónu. Cibule nám stačila asi tak do ledna a podobně to bylo i s bramborami, jejichž úroda loni nebyla tak komická, jako tomu bylo rok předtím. Sklidili jsme poměrně hezké brambory, které dobře zvládaly i uskladnění. Jen jich nebylo dost na celý rok. Česneky, od kterých jsme si hodně slibovali, také v košíku rychle ubývají, povedené paličky se snědly nejdříve. Posledních pět miniaturních česneků dosud čeká na zpracování. Mrzí nás jen, že jsme prošvihli česnekovou sadbu na tuto sezónu. V letošním roce tedy budeme draze nakupovat a pídit se po chuti česneku.

Loňský pohled na pole byl jedna radost.

Kromě těchto základních plodin jsme ale loni pěstovali mnohé další dobroty. Velmi úspěšní jsme byli v pěstování pórku, který chodily zobat krůty, ale přesto jsme ho sklidili a zamrazili více než dost. Dařilo se také řepě, a to jak červené na saláty a zavařování, tak krmné řepě, kterou jsme přes zimu králíkům zpestřovali jídelníček. Rajčata a papriky nám tradičně příliš nešly, zato brokolice z předního záhonu by mohla směle konkurovat té prodávané.

Pole téměř připravené na letošní sezónu

Na příkladu brokolice je ale opět vidět, jak složité je vypěstovat si na malém pozemku a bez mechanizace dostatek potravin na celou dlouhou zimu. Pár brokolic jsme si totiž předpěstovali ze semínka, následně jsme jich asi osm zasadili. Na záhonu ale zaberou poměrně dost místa a trvá to opět několik měsíců, než ze záhonu sklidíte pár kousků, které se ale do té doby musí často zalévat. Finanční profit je tedy absolutně nulový, na druhou stranu radost z brokolic hezčích než z obchodů je k nezaplacení.

Absolutním hitem loňského roku byly fazolové lusky. Ve školce jsem jídla z nich moc nemusel, později jsem jim přišel na chuť. Lusky byly naprosto nenáročné na vypěstování, rostly v obrovských trsech a zmražené nám vydržely ještě dlouho do zimy. Když jsme u luštěnin, tak i hrášku jsme loni sklidili více než předcházejícího roku.

Loňské hrušky, nebylo jich mnoho, ale byly vynikající

Co se týče ovoce, tak loňské hrušky byly vynikající. Jablek z koženáče máme ve stodole ještě poslední bedýnku a tu postupně zkrmujeme. Velmi dobrý byl loňský rok také na ořechy, kterých stále máme na rozdávání. A rádi dáme. Naše dva ořešáky jich loni na podzim daly více než dost.

Zvětšený záhon v bývalém hnojišti, předával jsem jej Jitce do užívání stejně jako ten loňský na MDŽ.

Co se týče letošního roku na pozemcích, přípravy jsou již v plném proudu. Jitka předpěstovává na oknech rajčata, papriky, brokolice a spoustu další zeleniny. Letos poprvé experimentujeme také s melouny a zelím. Brambory jsme se letos rozhodli nedávat na pole, zabírají tam moc místa a když je na brambory dobrý rok, dají se koupit přímo od pěstitele tak levně, že se to snad ani nevyplatí a na políčko je lepší si dát nějakou exkluzivitu. Přesto nám to ale nedalo a několik brambor jsme rozhodili alespoň poblíž kompostu do sena, které jsme odebrali při načínání balíku. Po pozitivních zkušenostech s loňským předním záhonem jsme se rozhodli jej výrazně zvětšit, což nebylo nic náročného. Na pozemku je hromada cihel, hlíny i hnoje, když se to dá dohromady, je z toho pár čtverečných metrů záhonku. Nezbývá než si přát, aby letošní rok byl našemu malému hospodářství nakloněný, abychom měli chuť do práce a aby její plody zpestřily náš stůl v tomto roce.

Jsme zvědaví, co se nám letos podaří vydupat ze země a nestihnou to sežrat slimáci