Od března, kdy nás počasí pustilo na pole, se podoba záhonků
a políčka za stodolou značně změnila. Na začátku bylo ale hnojení a rytí toho,
co se na podzim nestihlo, předpěstovávání sazenic, úprava a rozšiřování záhonů
a hlavně osevní plán.
 |
| Bez osevního plánu by to nešlo |
Nutno říci, že pole je spíše doména Jitky. Já ho vyklučím,
nebo udělám primitivní záhon, který díky našim zvířatům řádně prohnojím, ale už
v rytí je moje zlatá žena lepší než já. Ve všech dalších polních pracích
to platí dvojnásob, její trpělivost v boji s plevelem a slimáky mi
zkrátka chybí. Taktéž obdivuji její nápaditost, s jakou zaplňuje
připravenou půdu. Tam dá tamto a vedle toho ono, protože než ono ono vyroste,
tak tamto tamto už bude sklizené a udělá onému místo a tak podobně. Takhle
komplexně já nad půdou uvažovat neumím.
Na základě nabytých zkušeností z loňska a také podle
toho, co jsme v naší sadbové bance našli, jsme se rozhodli, co bude letos
na zahradě, co budeme předpěstovávat a od čeho kupovat sazenice. Předpěstovávat
jsme začali v březnu na okně světnice. Naše šikovná dcerka ale mezitím
začala lézt po parapetech, a tak jsme museli mít sazenice na jediném
nepřístupném parapetu, na který také šlo nejméně světla.
 |
| Naše předpěstované sazeničky, krásné marné zvolání |
Předpěstovávali jsme papriky, rajčata, zelí, celery a
melouny, na konci měsíce jsme k nim přidali ještě kedlubny, brokolice,
růžičkové kapusty, cukety, dýně, kadeřávek a jako bonus majoránku a bazalku.
Náš ambiciózní plán byl ale nabouráván z více stran. Kvůli nedostatku
světla na okně jsme se unáhlili s přenesením tenoučkých sazenic do venkovního
pařníku, pak nás překvapila čtveřice sněhových přeháněk na velikonoční pondělí.
Náš primitivní provizorní pařníček se ukázal jako prvotřídní líheň slimáků,
jejichž vajíčka jsme si sem natahali v hnoji. Z velkorysého seznamu
tak přežilo sotva pár brokolic a jedno rajče, všechno ostatní přišlo v niveč.
 |
| Začátky sezóny nebyly nijak velkorysé ani rychlé |
Museli jsme tedy sít znovu rovnou do pole bez
předpěstovávání a chybějící sazenice jsme koupili v nedalekém
zahradnictví. Do připraveného pole jsme následně nasázeli několik řádků cibule
a dva řádky brambor, na pár obědů na konci léta. Více brambor pěstovat ani
nechceme. Místo toho koupíme na podzim krmné, ze kterých se kromě zvířat
obsloužíme i my sami.
Dubnové počasí bylo mizerné, hodně pršelo, byla zima a
příroda byla přibržděná. To oddálilo sklizeň kedlubnů, které dříve než stály za
sklizení popukaly a začaly dřevnatět. Králíkům to ale nijak nevadilo. Povedlo
se ale vypěstovat hlávkové saláty, dobrá byla úroda ředkviček a první špenátová
sklizeň už je v mrazáku. Tři řádky, na dvakrát otrhané daly dohromady přes
půl kila spařeného špenátu.
 |
| Ředkvičky a špenát |
Na začátku května jsme zasadili koupené sazenice celeru,
růžičkové kapusty a cukety. Všechny naše cuketové pokusy ale ztroskotaly na
bezohlednosti a cynismu slimáků vůči našemu úsilí. Však již na ně zbrojíme. Cuket
však mívá leckdo mraky a tak doufáme, že k nám nějaké doputují
v rámci komunitní výměny.
 |
| Okrasnou vrbu před stodolou nahradila meruňka |
Nyní je již červen ve své polovině a příroda nejvíc pulsuje životem. Jíme
jahody, vaříme marmelády a kocháme se tím, jak každý den rostliny bujní, jdou
do květu a slibují úrodu. Oproti jiným letům máme zatím velmi pěkná rajčata, raší
fazolové lusky, valí hrášky. Celkově jsme k letošnímu pěstitelskému úsilí
přistoupili s tím, že dosáhnout soběstačnosti v základních plodinách
jako jsou brambory a cibule je na malé rozloze utopické. Na druhou stranu jsme
schopni se takřka na celý rok zásobit růžičkovou kapustou, hráškem, rybízem,
jahodami, zelím, celery a dalšími plodinami. Uvidíme, jaké bude résumé sezony
na podzim.
 |
| Jedlá džungle v polovině června |
Žádné komentáře:
Okomentovat