Sága běžců (běženců)

Loni jsme se rozhodli pořídit si několik indických běžců, známých to kachen slimákodrtičů. Přesto, že se jedná v současnosti o velmi populární druh, dlouho jsme je nemohli sehnat, ale to platilo hlavně na začátku sezóny v březnu a dubnu, kdy měl každý chovné ptáky a káčata k odběru ještě nebyla. Na začátku července se na nás usmálo štěstí.

Běžkyně

V nemoci i ve zdraví

Dnes je Velikonoční pondělí a stejně jak z mrtvých vstal Pán Kristus, tak i já už jsem s probouzejícím se jarem odhodil klacky, jak jsem říkal berlím. Začal jsem se pomalu cítit dost fit na práci venku. Byly to ale velmi zajímavé tři měsíce. Asi bychom to těžko zvládli bez pomoci mé maminky, která se k nám na tři měsíce nastěhovala a starala se o Dorotku a také o mě. Jitka nás musela držet nad hladinou a chodit dál do práce a od konce ledna jsme Dorotku začali dávat na dopoledne do školky.

Říkají mu petrklíč - jaro, vítej!

Agrokripl

Inu to je taková věc, co se tak občas stane. Že třeba napíšete příspěvek, který sumíruje dění na blogu a následně nenapíšete nic pomalu půl roku. To jsme úplně v plánu neměli. Uprostřed léta ale náš život doznal nějaké změny a zároveň jsme před sebou měli hodně věcí, které musely být hotové do zimy a na psaní blogu nebyl čas. Teď jsem se ale hodil do klidu, čili náš agronet opět ožívá.

Okno do kurníku, to už jsme dělali během rodičovské

2000 hitů, agroblogging a čtenářská komunita

Na náš rodinný blog o společném úsilí věnovaném malému zemědělčení nedávno klikl dvou tisící návštěvník. Byly jsme za překonání tohoto čísla velmi rádi, i když je nám jasné, že na nás pravidelně chodí jen pár lidí, kteří společně toto číslo utvořili. I tak je ale dosažení 2000 úhozů o myš s cílem prohlédnout si náš blog milým číslem, které může vést i ke kontemplaci nad našimi činnostmi i na způsobu, jakým o nich dáváme vědět.

2000

Zase sklízíme

V červnu jsme příliš času na pole neměli. Sušili jsme seno, jeden víkend jsme strávili na svatbě kamarádky v Orlických horách, týden jsme u nás měli jinou návštěvu, do toho jsme se snažili využít nějaký čas na rekonstrukci našeho domu a potom všem odjela Jitka, expert na pletí, na týden k rodičům. Zahrada tak i přes vlnu veder postupně zarostla plevelem a dát ji do pořádku se podařilo až koncem července, kdy ovšem následovala další vedra a sucho. Přesto se nám podařilo leccos dopěstovat a sklidit.

Špenát, maliny, hrášek a jedna z našich tří okurek

Mánička je krocan

Drůbeži jsme se začali věnovat poprvé v loňském roce. Pořídili jsme dvě krůty a z výsledku jsme byli nadšení. Krůty snědly všechny zbytky a odřezky, které jsme vyprodukovali, a na podzim z nich bylo tolik masa, že z toho naše malá rodina vystačila pomalu na půl roku. Už proto jsme se rozhodli letos pořídit krůty zase. Vzali jsme jich ale jednou tolik.

Krůty s oblibou korzují po hnoji

Holandská senoseč

Chov domácích hospodářských zvířat vyžaduje jednu zásadní komoditu, kterou je seno. Zpočátku, v dobách, kdy jsme měli pouze dvě samice, jsme ho až tolik nepotřebovali. Dnes už zkrmíme sena velká kvanta, a to zrovna nemáme prase, jež ho též nemálo spase. Potom je ještě rozdíl mezi situací máme seno a máme krásné seno. Naše letošní seno ale opravdu krásné je.

Holandská senoseč